!!! UPOZORNĚNÍ !!! 

5. května proběhla drobná změna trati na devátém kilometru. Zkontrolujte si, zda máte staženo správné GPX pro případnou navigaci po trase.

Po hřebenech Píseckých hor

Písecké hory si své označení „hory“ nevysloužily díky svému kopcovitému charakteru, nýbrž podle hornické těžby, která se zde datuje až do středověku. V Píseckých horách se těžilo zlato, růženín, živec a další minerály - např. i unikátní radioaktivní Písekit, jehož jsou Písecké hory jediným světovým nalezištěm.

Příjezd, parkování a protažení

Z Táborské silnice odbočíme do ulice Na Trubách, po které pokračujeme až ke značce konce obce Písku, za níž se ihned na levé straně nachází parkoviště u rybníku Bašta (49.3088039N, 14.1693808E).

K protažení se před začátkem běhu nabízí nově zrekonstruovaná sportovní stezka, která začíná na lesní cestě naproti parkovišti přes asfaltovou cestu. Můžeme se zde zahřát na trase dlouhé 1370 m a využít přitom 25 cvičících stanovišť.

Trasa běhu

Startujeme u odbočky na naučnou stezku, kousek od rozcestí Na Trubách, kde začíná zelený okruh píseckými lesy (zelené“ psaníčko“). Celý zelený okruh nabízí 18 km, my z nich v naší trase značnou část okusíme. 

Začátek se běží po lesní pěšině, stoupající prudce vzhůru. Z rozcestí na startu můžeme před sebou zahlédnout svého času vyhlášený písecký hotel America. 

*Kde se vzala Amerika v jihočeském Písku? Původně se v těchto místech nacházely pastviny. V 19. století písečtí radní chtěli zabránit velké vlně vystěhovalectví za prací do Ameriky, a tak půdu na kopci rozdělili na malé díly a zdarma ji dali nejchudším, aby město neopouštěli. Tím vzniknul místní název Amerika. Začátkem 20. století byl svah zalesněn, dnes se zde nachází lesopark, vilová čtvrť nebo také právě zmiňovaná extravagantní budova hotelu America ve tvaru parníku.*

Pokračujeme stoupáním po lesní pěšince stále po zelené, která nás vede nad zahrádkářskou kolonií až k rozcestníku U Honzíčka nedaleko chátrajícího objektu bývalé psychiatrické léčebny. 

*Jako “Honzíček“ byl píseckými oslovován pro svou dobrosrdečnost Jan Novák, který byl v 19. století vlastníkem zdejšího hostince. Zájezdní hostinec byl vyhlášeným místem jak pro místní, tak i třeba pro návštěvníky z Vídně. Během dalších let byl přestavěn na penzion a po druhé světové válce zkonfiskován a využíván pro zdravotní účely jako plicní sanatorium a od 90. let jako psychiatrická léčebna.*

Odtud pozvolna stoupáme na hřebínek Píseckých hor a na náš první běžecký vrchol Honzíček (572 m n.m.). Dočkáme se též prvních cedulí značené naučné stezky (č.3). U druhé cedule, kterou na trase potkáme (č. 4), se výletně naladěným běžcům nabízí možnost krátkého exkurzu. Z hlavní trasy u cedule odbočíme vlevo a po cca 25 m stoupání se nám odhalí výhled nejen na fungující kamenolom, ale (pokud máme štěstí na počasí) i do jeho dalekého okolí. Zajímavostí je, že sousední výrazný vrchol Píseckých hor Provazce (původně 611 m n.m.), který se nachází v areálu lomu, se v důsledku odtěžování postupně více a více snižuje.

Po dostatečném kochání (a vydýchání) se vrátíme na naši zelenou trasu, po které pokračujeme dále až k  rozcestníku Nad Provazci, odkud seběhneme po lesní pěšině až k nově zrekonstruované chatě V Živci. 
*Turistická chata postavená roku 1933 Klubem českých turistů byla od svého vzniku oblíbeným výletním cílem v hlubokých lesích Píseckých hor. Jméno dostala podle živcových lomů v okolí.*

I v době „covidové“ zde nabízí otevřené okno občerstvení pro doplnění energie k dalším výkonům.
Kdo však energii doplňovat nepotřebuje, odbočí ještě před chatou prudce vlevo po asfaltové cestě, ze které se po pár metrech odpojí na širší lesní cestu vpravo – stále po zelené naučné trase směrem na Nové Sedlo. Tento úsek trasy může být po dešti lehce bahnitý. Nenecháme se však odradit a sklesáme k Novému Sedlu, odkud dále po zpevněné cestě pokračujeme okolo vrchů Chudý (573 m n.m.) a Žejdlíček (584 m n.m.) na křižovatku Velká Brašna. 

V tomto místě trasy se odkloníme od zelené, dále pokračujeme po červeném psaníčku a seběhneme 500 m dlouhý asfaltový úsek k Malé Brašně. Na tomto úseku cesty rádi cyklisti zkouší maximální rychlost své jízdy na kole, proto zde raději buďme obezřetní. 

Na rozcestí Malá Brašna se odpojíme z asfaltky na červenou vpravo a po lesní pěšině sklesáme k Novému Rybníku. Za jeho hrází odbočíme mírně doleva (stále po červené trase). Na rozcestníku Nového Rybníku volíme cestu strmě vzhůru po červené značce pod Kraví horu, kde se krátce napojíme na naučnou cestu drahokamů. 

*Líbí se vám růženíny (narůžovělá varianta křemene)? Na tomto místě můžete prozkoumat lom, kde se v minulosti těžily a pořídit si krásné závaží na zbytek běžeckého výletu.*

Od lomu u rozcestníku Pod Kraví horou stoupáme dále serpentinou po červené, až dorazíme na širší zpevněnou cestu. Červenou značku opustíme na rozcestí Nové sedlo, kde odbočíme doleva na naučnou stezku Cesta Drahokamů, ze které ale po třech stech metrech odbočíme na modrou. Dejte si pozor, protože z rozcestí Sedlo pod Srní Homolí pokračuje modrá hned třemi směry. Vás bude zajímat cesta vedoucí vzhůru na rozhlednu Jarník (609 m n. m.).

Pokochat se výhledem nejen na Písek a Šumavu, ale i Brdy, či Novohradské hory se můžeme po překonání 182 schodů z rozhledny Jarník, která je umístěna nedaleko vrcholku. Držíme se stále modré značky a svižně sbíháme kolem vyhlídky píseckých lesníků s dřevěným přístřeškem a historickými kameny s letopočty sjezdů lesnické jednoty (ze které je však díky vzrostlým stromům výhled značně omezen), a obory U Vodáka, kde si hoví lesní zvěř: mufloni a muflonky, daňci a daněly. 

Modrá trasa nás dovede až na rozcestí U Vodáka, kde už můžeme rozpoznat rybníky, odkud jsme na trasu vyběhli. Odtud pokračujeme po červené trase k hrázi rybníka Bašta, kde ze sebe mohou milovníci rybníkového koupání spláchnout kapky potu.

Doporučená výbava

Boty, dobré ponožky, šortky, triko, možná bunda a hodinky s gps. Nic víc nepotřebuješ. Tyhle hračky nám dávají největší smysl na tuto etapu.

Pokud se chceš dozvědět víc informací, klikni na obrázky...